HISTORIE

Ulice Kobližná dostala název podle řemeslníků, kobližníků. Téměř celá ulice se ve 14.století nacházela na území Běhounské čtvrti (quartale Cursorum). Obyvatele tvořili němečtí řemeslníci (pekaři, sladovníci, vlnaři, šenkýři, ševci atd.). Na konci 16.století byli mezi kupci domů zmiňováni italští a domácí mistři a kameníci. Své paláce si zde začala stavět aristokracie. Využívají je jako dočasná sídla především v době zasedání sněmů. Paláce Valdštejnských a Magnisovských byly v 70.letech 17.století sloučeny pro účely nadačního ústavu šlechtičen (Kobližná č. 1 a č. 3). Historická zástavba byla zbourána v letech 1905-1908. Většina dvoupatrových budov byla přestavěna na čtyřpatrové s historizující fasádou.

Stávající budova byla postavena v letech 1992-1993. Hlavními prvky budovy jsou sklo, kov a mramor.

NÁROŽÍ ULIC KOBLIŽNÉ A KOZÍ, ROK 1995

Jedním z mnoha příkladů likvidace historické paměti města jsou i zaniklá sklepení bývalého Althanského paláce. Rozsáhlý dům na rohu Kobližné a Kozí ulice patřil nadačnímu Ústavu šlechtičen Marie Školské. Jeho druhou součástí byl palác na nároží Kobližné a Běhounské ulice (dnešní Palác šlechtičen). Ústav založila Jana Františka Priska, hraběnka Magnisová na Strážnici, dne 29. ledna 1654 a věnovala mu svůj dům na rohu ulice Kozí a Kobližné, dvě zahrady, statek v Medlánkách a peníze v hotovosti. Úkolem nadace bylo pečovat o osiřelé a nemajetné šlechtické a měšťanské dcery a starat se o jejich výchovu. Oba paláce sloužily svému účelu až do konce druhé světové války, kdy při leteckém náletu v roce 1944 byly částečně poškozeny. Přestože poškození stavby zásahem spojeneckých bomb nebylo po stavební stránce příliš vážné, došlo v roce 1947 nepochopitelně k její postupné demolici. To, co zůstalo zachováno, byla pouze rozsáhlá a velmi cenná historická sklepení, zasypaná stavební sutí.

Na místě Althanského paláce vznikl v padesátých letech 20. století malý parčík s letní zahrádkou přilehlé restaurace v Kozí ulici. Po dalších čtyřicet let si již nikdo neuvědomoval, že tam, kde se popíjelo víno a burčák v nevzhledných stáncích, stával kdysi hodnotný palác a že lavičky v parku stojí na polozasypaných klenbách historických sklepů. V roce 1986 bylo navrženo zastavět tuto proluku domem služeb s názvem „Racek“. Tím bylo prakticky rozhodnuto o definitivní likvidaci sklepních prostor bývalého Althanského paláce.

Vstupní portál, r. 1926

Vstupní portál, r. 1926

Vstupní portál, r. 1926

Podle benevolentního stanoviska státní památkové péče nebylo nutné sklepení začlenit do nové stavby, a tak došlo pouze k jeho zaměření a dokumentaci. Zdivo bylo po stavební stránce v naprostém pořádku, pouze klenby byly předchozími zásahy na několika místech porušeny. Průzkum prokázal hodnotu středověkých konstrukcí i barokních přizdívek a konstatoval jejich velmi dobrý statický stav. Potvrdil také ukvapenost zboření Althanského paláce, kterým Brno ztratilo hodnotnou palácovou stavbu velké historické, estetické a řemeslné kvality. Rozsáhlé sklepení, které přečkalo čtyřicet let zatékání srážkové vody, podlehlo neuvážené stavební aktivitě a bylo definitivně zničeno. Na jeho místě v pozměněné uliční parcele nyní stojí objekt Komerční banky. Nachází se na rohu ulic Kobližné a Běhounské s průhledem do Náměstí Svobody. Byl postaven v letech 1682-1690 ve stylu městského barokního paláce brněnským stavitelem J. K. Ernou. V letech 1790-91 byla původní jednopatrová budova rozšířena a zvýšena V. J. Eitelbergerem o další patro a propojena se sousedním Althanským palácem. Do ulice je obrácen výrazným portálem s bosáží. V interiéru je zajímavá Kaple s pozdně barokními freskami. Palác sloužil jako nadační zařízení pro výchovu opuštěných šlechtických a měšťanských dívek. Po náletu v roce 1944 byl vedlejší Althanský palác natolik poškozen, že došlo po roce 1948 k jeho demolici, stejný osud hrozil i tomuto objektu. V průběhu 50. let se však tuto cennou stavbu podařilo zachránit pro kulturní účely. Na základě projektu B. Fuchse, respektujíce jak původní historické plány tak tehdejší muzejní potřeby, byl objekt v letech 1957-61 velkoryse rekonstruován. Byla zde instalována etnografické expozice pod názvem Lid v pěti generacích, která zde sloužila s menšími úpravami k poučení veřejnosti až do roku 1999. V letech 2000-02 bylo přikročeno k další rekonstrukci a nyní zde probíhají krátkodobé výstavy.

Plán ústavu

Sklepení Althanský palác